Červen 2008

Květy v podkroví (1987)

23. června 2008 v 18:18 | Ellinka :o) |  FILMY KTERÉ MÁM RÁDA
Film natočený podle úspěšné knihy "květy z půdy" V.C. Andrews. Popravdě řečeno - knížka je 100x lepší než film, ale stálo by za to, natočit ho pořádně a všech 5 dílů - přesně podle knih :o)

Květy v podkroví (1985)

"Je na celém světě dost peněz, aby přinutily matku zabít své děti ???"
Virginia Andrewsová ve svém románu plném napětí vypráví strhující příběh zrazených, krutě obelhaných a využitých dětí. Mrazivý příběh čtyř dětí, které jejich matka - zaslepená bohatstvím a okázalým přepychem - jako hračky odložila, opustila a nakonec i chladnokrevně naplánovala jejich smrt, je založený na skutečné události.
Žili v Pennsylvánii padesátých let. Obyčejná americká rodina středního stavu. Úspěšný muž, okouzlující mladá manželka a čtyři krásné zdravé děti příhodně nazývané "Drážďanské panenky". Říká se, že nic krásného netrvá věčně, osud bývá někdy až příliš krutý, zvláště když nás připraví o milovanou osobu. Dvojčatům byly 4 roky, Christopherovi 14 a Cathy rovných 12 v ten osudný pátek, který měl být dalším radostným dnem v jejich tak bezstarostném životě. Jeden chybný okamžik, pouhá vteřina stačila a vinou opilého řidiče otec nedorazil na oslavu svých 36 narozenin. Ona osudná vteřina navždy změnila život několika lidem.

Christopher Dollanganger byl hlavou rodiny, pracoval jako zástupce velké firmy na výrobu počítačů v Gladstonu, ale co bylo, již není. Jeho život vyhasl ve vraku auta na dálnici. A Corina Garland-Dollangangerová byla hodně náročná. Aniž to někdo tušil, pocházela z velmi bohaté rodiny, přivykla přepychu a nemohla si nic odpustit. Rodina je po smrti otce zadlužená a Corrina celý život nepracovala, neumí tedy nic. Když hrozí zabavení domu a majetku, Corrina se doprošováním v několika dopisech domůže své matky, že se i s dětmi přestěhují do domu prarodičů. V tuto chvíli matka poodkryje roušku svého tajemství, dávná křivda, provinění, není zapomenuta. Otec ji kdysi vydědil, proto se musí nyní vetřít do jeho přízně či spíše poslední vůle. Návrat ztracené dcery? Možná. Nicméně skutečnost, že má děti ze svého manželství, musí zůstat před otcem utajena.

Na tyto skoro sirotky někde daleko ve Virginii čeká převeliké bohatství, neslýchaný přepych v domě plném desítek pokojů. Za vidinou velkého, báječného paláce plného služebnictva, pohádkového života a splnění svých snů se uprostřed hluboké noci vydávají za novým, lepším životem. Věřili onomu báječnému snu, věřili své matce, té temné noci byli mladí, nevinní, důvěřiví, plni očekávání a naděje. Do Foxworth Hallu, obrovského 200 let starého domu, ponořeného do černočerné noci se potajmu vkrade 5 uprchlíků.
Babička Olivie, ohromná, stará žena v přísně upnutých šatech, je spletitými chodbami zavede do útrob nevelké ložnice se dvěma postelemi. Mají zde strávit pár dní, než matka získá zpět přízeň a lásku svého otce. Nyní budou bydlet v přepychovém domě s dvaceti, třiceti, čtyřiceti pokoji za zamčenými dveřmi jedné ložnice.

Jenomže matka je nevarovala, že prarodiče jsou fanaticky zbožní. Pro bezcitnou babičku tito "bastardi" neexistují. Po další dny jim sice bude nosit do podkroví jídlo, ale svou nenávist a odpor jim nikdy neopomene dát dostatečně najevo. Babiččinu nelítostnou krutost sourozenci poznají již druhý den. Jejich zbičovaná matka jim tehdy svěří svůj smutný životní příběh. U rodičů upadla v nemilost, protože se provinila svou láskou k nevlastními strýci, Garlandu Christopherovi Foxworthovi Čtvrtému, jejich otci.
Matka děti ubezpečí, že je jen otázkou času, než se jí podaří obalamutit dědečka. Začne navštěvovat obchodní školu, aby se uplatnila jako sekretářka. Užívá si života, baví se s přáteli, zatímco její děti trpělivě čekají, až se otevřou dveře jejich vězení. Jedinou útěchu, kterou sourozencům poskytuje "nový domov", je půda. Obrovská půda plná tajemství, strašidelných zákoutí tolik jitřící zvědavost malých blonďatých andílků Carie a Coryho a probouzející fantazii Cathy a Christophera. Po počátečním fňukání dvojčat a po zútulnění patřičného prostoru půdy a vytvoření zdánlivé zahrady plné papírových květin, na podzim proměněnými v barevné listí a v zimě zase vyměněnými za papírové vločky, jim tato půda skýtá jedinou možnost jak "přežít". A přeci tolik práce a úsilí stojí zabavit dvojčata a přesvědčit je, že je to jenom pouhá hra!

A všechny dny se vlekly, tak neskutečně monotónně vlekly, minuty jako hodiny. A matka přicházela jednou týdně a přinášela nové a nové hračky. Oněch pár dní se změnilo v týdny. A tolik nenávistný dědeček neumírá, i když je na tom zdravotně špatně, jak matka při každé své návštěvě říká. Cathy si jako jediná uvědomuje vážnost situace a začíná pochybovat o správnosti matčina jednání, stále více se jí matčino chování dotýká. Kdežto Chris, matčin miláček, se matku snaží hájit a omlouvat. A přesto je to právě Chris, který dává Cathy sílu věřit, naději, vůli přežít a věřit ve své sny. Jestliže se člověk svých snů vzdá, je to jako by nežil. Cathy, jež tolik touží být primabalerínou pilně na půdě cvičí až do posledních zbytků sil. Christopher, jenž chce studovat medicínu a stát se úspěšných doktorem, se svého snu nehodlá tak snadno vzdát.

Uběhlo pět měsíců. Ve Foxworth Hallu slavili Štědrý den vánočním večírkem. Cathy a Christopher by tu velkolepou nádheru a slávu chtěli vidět. Vyžebrají si na matce souhlas, že se mohou na pár chvil dívat skryti před zraky hostů a služebnictva a hlavně babičky z tajné skrýše v masivním stole na chodbě domu. Jsou plně fascinováni leskem a okázalostí všeho tam dole v hale. Také poprvé spatří matčina nápadníka, o mnoho let mladšího Winslowa Bartholomewa. Jenomže zvědavost je silnější a Christopher, aniž by domyslel možné následky, se vydává na výpravu do tmavých útrob domu. Jeho tajná noční mise nezůstává utajena před matkou a sourozenci poznávají její druhou tvář.

Celé zimní dny děti fascinovaně trávily sledováním malého televizoru, který dostaly od matky k Vánocům. A právě v něm se před jejich zraky odehrával skutečný život, který jim byl odepřen a který by mohly bývaly svobodně žít, ale byly o něj tak bezcitně oloupeny.
Dlouhá studená zima přešla do jara. Cathy a Christopher si začínají uvědomovat změny svého těla, dospívají. Dvojčata oslavila své šesté narozeniny. Přišel čas naučit je číst a psát. Také přišly další spousty dárků, za něž si matka kupuje své děti. Cory, u nějž se projevil hudební talent, dostane dětský akordeon.
A pak přišlo léto, uplynul další rok, hodně podobný tomu prvnímu. Matka přicházela méně a méně často se stejnými sliby. Jednoho dne babička nachytá Cathy nahou prohlížející se v zrcadle. Je zle. Cathy má být potrestána ostříháním jejích krásných dlouhých vlasů, pokud se tak nestane, budou všichni o hladu. Jenomže babička byla jako krvelačná příšera, která nezůstává u pouhých výkružek. V noci se vkradla do ložnice, omámila Cathy drogou a na vlasy ji vylila horký dehet.
Utrpení sourozenců nemá konce. Postupně jim dochází, že matka neměla nikdy v úmyslu říci dědečkovi pravdu. Již jí na nich nezáleží, nepřijde je vysvobodit, nezáleží jí, co se s nimi stane, nechá je tu umřít hlady...

Babička se na nekonečné dny neukáže s jídlem. Jsou nuceni pít vlastní krev, od pojídání myší chycených do pastiček je zachrání až po několika dnech hladovění plný piknikový košík s jídlem a čtyřmi pocukrovanými koblihami.
Matka se u nich neukázala celé dva měsíce. Cathy chce utéci, ale Chris odmítá, příliš svou matku miluje. Předčasně vyspělé a zároveň zestárlé děti, se zmítají ve víru citů. Jejich společné neštěstí je spojí v jednu bytost. Spolu sdílejí všechny myšlenky, vzájemné touhy, pochyby i obavy. Bolest jednoho je bolestí druhého. Potřeba lásky, bratrský cit přerůstající v hlubší lásku, jinou než sourozeneckou, je uvádí v duševní zmatek.
Pak se zjevuje matka a jako by se nic nestalo, přináší další kupu dárků, hry, skládačky, drahé oblečení, náplast za ztracený život? Vyprosit si odpuštění za to, co bylo špatné, jak sama v hloubi srdce věděla? K čemu jsou hezké nové šaty, když je nikdy nikdo neuvidí? K čemu je oblečení, ze kterého již děti vyrostly? Copak nevidí, jak vypadají dvojčata? Dvojčata jako křehké květy z půdy nerostou, stále se na nich podepisuje jejich chatrné zdraví, průsvitná pleť dává vyniknout jejich propadlým očím, již se neptají po skutečné matce, jejich matkou a otcem se stali starší sourozenci.
Matka kromě tradičních obětin přinese i radostnou novinku. Novinku, proč byla tak dlouho pryč. Ona se vdala! V Evropě trávila líbánky, zatímco oni umírali hlady... Teď Cathy cítí, že svou matku již nemiluje, ale hluboce nenávidí.

Noční můry v těchto dnech pronásledují Cathy čím dál více. Chris přemýšlí o sestřiných snech a rozhodne se, že se přeci jenom musí pokusit uprchnout. K útěku ale potřebují peníze a samozřejmě klíč od jejich společného vězení. Chytrým způsobem si ho opatří od nepozorné matky. A od toho dne začínají noční toulky a Chrisovy krádeže v matčině ložnici.
Vzrůstající sexuální touha dospívání a bolestivá láska ke své sestře zapříčiní, že si jednoho dne Chris Cathy násilím vezme. Tento akt, způsobený vinou tužeb příliš vypjatých stálým těsným soužitím, Christophera ještě více utvrdí v rozhodnutí pro společný útěk, ještě než přijde další zima.

Byli na odchodu každým dnem, zbývala poslední výprava, aby měli dostatek peněz, když se náhle rapidně zhorší zdravotní stav Coryho. Tady nepomůžou Chrisovy znalosti, ani chytré encyklopedie, jež mu matka nakoupila. Cathy následujícího dne přinutí matku, aby zavolala Corymu pomoc. Ten večer, který se měl stát jejich nejhorším dnem života, si obě stvůry, matka a babička, přijdou pro Coryho. Sourozenci ho již nikdy více nespatřili. Cory, jenž ani nezačal žít, zemřel a s ním odešel i "život" z jeho sestřičky Carii - s ním odešla naděje, poslední špetka víry v Boha, poslední nitka citu k matce, která je přivedla na svět a měla se o ně postarat. "Zápal plic, lékaři nemohli nic dělat, je pohřbený pod falešným jménem..." Výčitky svědomí teď zmítají nitrem obou starších sourozenců. Boží trest za jejich hřích? Proč neutekli dávno předtím?
Po Coryho smrti si jsou mladí lidé vědomi, že poslední výpravu nemohou déle odkládat. Chris je definitivně odhodlán vyvést své sestry "ven ze tmy". Je připraven okrást matku o drahocenné šperky. Je ale pozdě. Matčino apartmá nalezne prázdné. Chris, který v každém viděl jen to dobré a do posledního okamžiku své milované matce věřil, dokonce i po smrti Coryho, poznává, že se matka s manželem odstěhovala. Žádné sbohem, žádné vysvětlení. Chrisův svět se zhroutí. Avšak šokujícím zjištěním není konec. Dědeček je totiž více než rok po smrti. Své dceři odkázal všechno své jmění. Měl ale podmínku: musí být a zůstat bezdětná a pokud se prokáže, že svému prvnímu manželovi porodila děti, ztratí v tom okamžiku vše, co zdědila...
A tady si Chris vzpomene na čtyři pocukrované koblihy pravidelně každé ráno naservírované v košíku s jídlem. Malý test s ochočenou Coryho myškou jim dosvědčí, že koblihy jsou otrávené.
Ať byla dětem zasazena spousta krutých ran, pravda, která se neodbytně dere na mysl, je ranou nejkrutější. Příliš brali na lehkou váhu jejich časté nevolnosti. Příliš dlouho otáleli s útěkem. Příliš věřili. Za matčino bohatství zaplatily tu největší daň. Cory zaplatil svým životem.
Slabí, napůl nemocní, opouští druhého dne ráno Foxworthovo sídlo. Děti oloupené o dětství, mládí i život, děti jež v několika dnech přišly o otce, o domov, o přátele, o majetek, o víru v Boha, lásku a důvěru. O všechno co je na světě tak důležité. Nyní na ně čeká skutečný svět, obyčejný život, po kterém toužily a znají ho pouze z malého televizoru. Obstojí v něm? Dokáží se vymanit ze tmy a zapomenout? Stráví jejich nitro touha po pomstě?

Nedochůdče Carrie, jež se potácí mezi životem a smrtí , Chris, jenž těžce přijímá fakt, že je jejich milovaná matka, které tolik důvěřoval, klamala. A nakonec citlivá Cathy, která si plně uvědomuje hloubku zrady, kterou se na nich matka dopustila. Kolik jen může člověk unést nenávisti? Utíkají stejnou cestou, kterou před lety hlubokou nocí přišli. Jak se jen proboha mohla jedna jediná noc protáhnout na čtyři dlouhé roky zajetí, plné nenávisti, rozhořčení, slzí a smrti?

.... a takhle by si hrdiny knížky představovali fandové a fanynky, pokud by se znovu natáčelo ...

One Day (2007)

7. června 2008 v 20:00 | Ellinka :o) |  TOBY STEPHENS

ONE DAY (2007)

...tak jsem našla odkaz na jeden z posledních filmů Tobyho Stephense - už jsem se tady o něm zmiňovala - 15ti minutový One Day .... fakt "charakterní role a děsně mu to tam sluší" podívejte se sami :o) :o) :o)

DCH Děčín - junior na MČR 2008

7. června 2008 v 16:38 | Ellinka :o) |  JEN TAK ....:O)

DCH DĚČÍN - JUNIOR

... kdo mě zná tak ví, proč si sem dávám tyhle fotky :o) Holkám juniorkám gratuluju - jasně že i seniorkám, který se umístily a byly super- a i když nebyly spokojené s umístěním, byly šikovný a na příštím mistrovství nám to dokážou ...

... new :o)

7. června 2008 v 16:26 | Ellinka :o)
... určitě poznáte, kdo je na obrázku a kdo se stal objektem fanoušků :o)
.. Ruth Wilson ve filmu Capturing Mary
... a nakonec tenhle wallpapers - prostě nádherně vytvořený, nemyslíte ? Tajemný a ponurý a přitom krásný ... fakt obdivuju lidi, co to uměj ....

Jak je důležité míti Filipa (2002)

3. června 2008 v 18:11 | Ellinka :o) |  FILMY KTERÉ MÁM RÁDA

Jak je důležité míti Filipa (2002)

Dva mladí gentlemani Jack Worthing a Algernon Moncrieff - žijící v Anglii kolem roku 1890 si pohrávají s pravdou, jen aby do svého poklidného života vnesli trochu vzrušení.Vymysleli si fiktivní osoby -Jack kdesi na venkově zhýralého bratra Filipa a Algernon přítele Branberyho - jejichž existence jim umožňuje různé eskapády. Při pobytu v Londýně se Jack vydávaje se za Filipa seznámí s Algernonovou sestřenicí Gwendolin Fairfaxovou a zamiluje se do ní. Gwendolin souhlasí se zasnoubením, neboť je mimo jiné okouzlena jeho jménem. Její méně romantická matka lady Bracknellová se však pídí po jeho původu a Jack přiznává, že je nalezenec, kterého kdosi jako miminko odložil do úschovny zavazadel na nádraží Victoria. Matka, šokována takovou výstředností, mu káže obstarat si co nejdříve důvěryhodného rodiče. Algernon zjistí, že na přítelově venkovském sídle žije Jackova schovanka Cecilie, navštíví v jeho nepřítomnosti dům, vydávaje se za zkaženého bratra Filipa. Do Cecilie se na prvý pohled zamiluje a Cecilie, přitahovaná už dlouho tajemnou existencí neznámého Filipa, do něho též. Objevuje se tu Gwendolin a obě dívky se rychle spřátelí. A to je ten správný čas odhalit, jak je důležité míti Filipa. Po krátkém nedorozumění a zápase o Filipa se vše vyjasní. Přijíždí lady Bracknellová a poznává v Ceciliině vychovatelce slečně Prismové chůvu, která pečovala o dítě její sestry, s nímž před léty beze stopy zmizela. Prismová vysvětluje jak omylem zaměnila rukopis svého románu za svěřené dítě, a tak se nemluvně ocitlo v nádražní úschovně. Toto dítě je Jack, ve skutečnosti Algernonův starší bratr.
Tuhle hru prostě miluju - viděla jsem ji kdysi s českými herci, četla knížku a byla jsem zvědavá na britské zpracování. Herecké obsazení dávalo tušit, že se bude nač těšit a opravdu nezklamalo - culila jsem se skoro od začátku ... prostě nádhera. Další klasická literatura krásně zfilmovaná ....
Hrají:
Algernon Moncrieff - Rupert Everett
John "Jack" Worthing - Colin Firth
Gwendolin Fairfax - Frances O´Connor
Cecily Cardef - Reese Witherspoon
Lady Augusta Brecknell - Judi Dench
Frederick Chasuble - Tom Wilkinson
Leaticia Prism - Anna Massey

.... několik fotek z natáčení
NAVRCHOLU.cz

Bez dcerky neodejdu (1991)

2. června 2008 v 10:37 | Ellinka :o) |  FILMY KTERÉ MÁM RÁDA

Bez dcerky neodejdu (1991)

Američanka Betty se provdala za amerického Íránce. Jejich vztah nic nenarušovalo - žili spokojeně i s Bettyinými dvěma syny z prvního manželství a narodila se jim dcerka Mahtob. Po několika letech začal mít Moody - povoláním lékař, problémy v zaměstnání - začaly neshody, vyvolané i dlouhodobým pobytem bratrance Mammala, se kterým dlouze rozprávěli o islámu. A navíc se prostřednictvím sdělovacích prostředků živě zajímal o průběh revoluce v jeho rodné zemi. Betty pomalu pomýšlela na rozvod, ale po sesazení Ajátoláha se Moody rozhodl navštívit své příbuzné, aby konečně viděli malou Mahtob. Ačkoliv Betty nechtěla, s neblahými předtuchami nakonec letěla spolu s nimi. Írán - jeho hlavní město Teherán i tamější obyvatelé jí doslova otřásly: špína, hmyz, špatná hygiena, všudypřítomný pach potu, povinné zahalování žen, svrchovanost mužů, bezpráví žen, nevlídnost příbuzných i Moodyho… . Ale je to přeci jen "dovolená" u příbuzných - to si stále říkala. Po uplynutí 14ti dnů jim však Moody oznámil, že se již NIKDY nevrátí do Ameriky a že zde zůstanou - celá rodina. Podle íránských zákonů je manželka a dítě majetkem muže - nesměly se tak bez jeho svolení vrátit ani ony dvě. Betty začala Moodyho nenávidět - začal se chovat majetnicky a surově - rychle se "aklimatizoval" a z původně milého a příjemného lékaře, jakým byl v Americe se stal surový Iráčan. Ale i přes to všechno se snažily získat nějaké kontakty, které by jim pomohly dostat se zpátky domů. Moody je ale sledoval na každém kroku, přičemž mu pomáhali i jeho všude přítomní příbuzní. Při sebemenším podezření z útěku obě surově bil a hrozil jim smrtí. Nevzdávala se a přes několik nezdarů se jí podařilo prchnou s dcerkou do sousedního Turecka. Odtud se již mohly bez problémů vrátit do Ameriky. S Mahtob ale neustále žijí ve strachu, že by je mohl Moody najít a navěky od sebe oddělit. Příběh byl sepsán hlavní aktérkou podle skutečné události.
Nic proti náboženství - je to každého osobní věc - ale docela mě jímá hrůza, když si představím, že by mi někdo tímto způsobem odvedl dceru a ona musela takhle žít. Nejsem žádná feministka, ale takovéhle zacházení s ženami a s dětmi, které je v islámských zemích stále problém, mě doslova zvedá ze židle. Být něčím majetkem - být na něm závislá úplně ve všem - vydána na "milost i nemilost" … to mi prostě ve 21. století připadá děsný.
Hrají:
Betty Mahmoody - Sally Field
Moody - Alfred Molina
Mahtob - Sheila Rosenthal
Houssein - Rohan Seth
Ameh Bozorg - Mony Rey
Nicol - Sarah Badel