Jane Eyre 2006 versus Jane Eyre 1983

4. listopadu 2009 v 12:30 | Ellinka :o) |  JEN TAK ....:O)
Už jsem tady jeden podobný článek psala - jmenoval se "Edward Rochester - Byronic Hero" - ale tohle je jen můj názor na minisérii z roku 2006 - četla jsem na netu hooodně vesměs kladných, ale i několik záporných reakcí - proto tenhle článek.


Budu ráda, když mi napíšete názor i VY, které jste seriál viděly.

V téhle verzi je přesně to "něco", co mi chybělo u těch předchozích. Pro mě je důležité, že "cítím" celý ten příběh, postavy a jejich emoce - a to se mi u každého filmu nepovede … Nejsme přece takoví puritáni, abychom odsuzovali častější polibky, než třeba ve verzi z roku 1983, ne? Když si přečtete pořádně knížku - tak Charlotte Brontëová popisovala pana Rochestera jako vášnivého muže a emocemi se to i v knize docela dost hemží - tak proč nepopustit trochu uzdu fantazii, tak jako to uděla Sandy Welch, když natáčela Jane Eyre v roce 2006 - vždyť láska byla, je a bude a tu "postelovou loučící scénu", kterou mnozí tak odszují - proč by se to nemohlo stát právě takhle - i ve viktoriánské a puritánské Anglii... Ale možná jsem už tak trošku praštěná - to je taky docela možný ... :o)
Rochester v podání Tobyho Stephense je zatím nejlepší, jakého jsem kdy viděla. Dostatečně charismatický, záhadný, náladový, náročný a citový ale i inteligentní, všímavý, cynický a toužící po skutečné náklonnosti a lásce. Přesně tak, jak jsem si ho vždycky při čtení představovala. Mění hlas i výrazy obličeje - jednu chvíli ironický, tvrdý, pochybovačný nebo sklíčený - za chvíli zamyšlený, laskavý a citlivý.
Jana v podání Ruth Wilson se liší od té knižní spíš jen postavou - není to ten drobný "skřítek", jak jí popisuje Ch. Brontëová, ale vzhledově se mi víc hodí k Rochesterovi, než Jana z verze z roku 1983. Nic proti Zelah Clarke, byla výtečná, ale když hrála Janu - bylo jí už skoro 30 a i když vypadala velmi mladě, na 18 to opravdu nebylo. Ale vlastně podle knížky má Rochester problém uhádnout, kolik jí vlastně je, takže ….
U mě prostě jako Jana vítězí Ruth :o) - je přirozenější, citlivější a vnímavější. Je bližší Rochesterově povaze -má vlastnosti, které hledal - soucit, laskavost a zdravý rozum - navíc mládí a citlivost. Je obyčejná i krásná zároveň - nádherně se spolu doplňují a rozumějí si i beze slov …
Scéna, kdy do Thornfieldu přijede Mason a ona to Rochesterovi oznamuje - kdy se jí ptá … "A kdybych vás požádal, abyste udělala něco špatného? ... Já vím, neudělala byste to…" - ten výraz překvapení a zároveň tichého odmítnutí v jejích očích … prostě Ruth Wilson je podle mě výborná mladá herečka (škoda, že zatím nejsou k dostání i jiné filmy, kde hrála - teda u myslím tím U NÁS nejsou k dostání ...)
Ale když bych podrobně rozebrala charakter pana Rochestera tak, jak ho Charlotte Brontëová popisovala - noooo, celkově by z toho nevyšel moc dobře - tak trochu jako sobecký manipulátor, který ač věděl, že se nesmí oženit, "donutil" Jane, aby se do něj zamilovala (ale k tomu se přece nedá nutit, že…) a přitom jí trápil tím, aby si myslela, že se ožení s jinou - ne, to nebylo moc férové jednání - i když zase mě, jako čtenářce, se líbil fakt, že miloval s takovou vášní, že byl ochoten udělat a obětovat téměř cokoliv, aby byl šťastný.
Tak, konec mých výmyslů a teď čekám na Váš názor ... :o)


NAVRCHOLU.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ANA ANA | Web | 16. listopadu 2009 v 23:46 | Reagovat

Viděla jsem obě verze a každá se mi svým způsobem líbila - přesto verze z r.2006 vede. Když porovnám Jane z roku 1983 v podání Zelah Clarke, tak ona byla perfektní obraz guvernantky, i věrná podoba té uzavřené, samotářské Jane, vycepované dlouhým pobytem v lowoodském ústavu. Postavou také odpovídala knižnímu popisu - skřítek. Ale přesto - na osmnáctiletou učitelku se mi zdála už dost stará, vypadala spíš na usedlých 35 let, tedy věkově spíš k Rochesterovi. Navíc její bezvýraznost byla až příliš bezvýrazná. Když opouštěla Rochestera, byla to přece pro ni kritická doba, odtrhovala se ode všeho, co milovala a utíkala do neznáma - a přitom se tvářila, jako by se nic nedělo, jen dala znát trochu smutku.
Ale tuto verzi jsem brala jako dosud nejlepší do chvíle, kdy jsem uviděla novou (nemyslím film z r.1996, s W.Hurtem, mimochodem příšerný), ale verzi BBC 2006.
Jane v podání Ruth Wilson mi připadá opravdu jako mladá dívka, taky uzavřená, ale víc citová. Což odpovídalo i knižní Jane, ona se přece pořád prala se svou divokou povahou a už jako dítě byla velmi vášnivá a silně prožívala emoce. V dospělosti to samozřejmě zvládala líp,ale bylo vidět, jak ji těší, že ji pokládají už téměř za člena rodiny, a jak zoufale potřebuje někoho milovat a být milovaná... Toby Stephens coby Rochester byl v této roli mimořádně vnímavý vůči Jane - stačil mu náznak a správně vytušil, co se jí motá v hlavě. Možná proto, že když byl mladý, měl podobné myšlenky.
Ta kritizovaná postelová scéna mě vůbec neurazila, sice mě trochu překvapila, ale podle mě byla vkusná a držela se v mezích slušnosti (a přitom stačila probudit fantazii a představivost.)Navíc byla krásně podaná ve vzpomínkách Jane - ten rozdíl mezi okamžikem, kdy ji Rochester přemlouvá, aby zůstala, kdy cítí že ji miluje, a tím okamžikem, kdy je opuštěná mezi cizími lidmi a bez budoucnosti - ten moment bral člověk u srdce.
Navíc, sice byla postelová scéna tolik kritizovaná, ale když se podívám na fan klipy na youtube, tak je téměř všude. Takže zřejmě okouzlila víc lidí, než pár kritiků na čsfd.
Abych to uzavřela, obě Jany Eyrové jsou krásné, ale přece jen, ta z roku 2006 vítězí bez ztráty kytičky. Jen nechápu, proč už točí další verzi. Když je tolik dalších zajímavých předloh, na kterých by se vyřádili.
;-)

2 EllinkaD EllinkaD | 17. listopadu 2009 v 10:57 | Reagovat

Díky moc za krásný komentář ... lépe bych to nevystihla .... To, že se bude natáčet další verze mi taky připadá postavený na hlavu ... to je jako s Větrnou Hůrkou - letos měla premiéru nová verze (líbila se mi) a začíná natáčení další....  :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama